Chovatelská stanice Camargo Dione

Chov Pekingských palácových psíků

Reprodukce

Březost a porod

Skutečnost, že nás v nejbližší době budou očekávat ty nejhezčí chvíle odchovu štěňat, dává každá fenka najevo zcela individuálním způsobem. Vnímavý majitel však téměř u každé feny po určitém období od krytí zaznamená změny v jejím chování. Zpravidla bývají feny více mazlivé, spavé, vyžadují více naší pozornosti. Zhruba od poloviny březosti touží většina fen být zvlášť hýčkána, dává najevo omezení svých fyzických aktivit, ráda se nechá nosit a rozmazlovat. Feny žijící ve smečce se však ze zcela  logických důvodu snaží svou březost co nejdéle skrývat.
Velmi podstatné je zachování fyzické aktivity fen, a to až do nejvyšších stádií březosti. Dostatek pohybu je důležitý nejen z důvodu posílení oběhového systému a důkladného okysličení organismu, ale především pro zachování pevné svalové hmoty. Fence se snažíme, zvláště ve vyšším stádiu březosti pouze omezit pohyb po schodech, který nejen, že je extrémně namáhavý, ale může zde dojít k poranění, která přímo mohou ohrozit život plodů. Totéž samozřejmě platí i při skoku z výšek.
Velmi zvláštní jsou v tomto období potravní nároky. Od naprosto, pro masožravce, nepřirozených chutí, po nechutenství, které se zpravidla dostavuje okolo třetího týdne březosti. A může trvat až do poloviny březosti. Každá fena má v tomto období zcela jiný režim přísunu stravy a všechny tyto zvláštnosti musíme v jejím zájmu akceptovat. Feně však v tomto období musíme zajistit dostatek kvalitní vyvážené stravy, pokud krmíme průmyslovou granulovanou stravou, pak je situace nejspolehlivější, neboť každý výrobce ve svém sortimentu nabízí speciální stravu pro březí a kojící feny. V tomto případě máme jistotu, že fena má zajištěn přísun všech nezbytných živin. Pokud připravujeme stravu doma, měla by být pestrá s hlavním důrazem na dostatečný přísun bílkovin, minerálních látek, bez zanedbání podílu zbytkové stravy. V každém případě musí být strava čerstvá a kvalitní. Mnoho fen, ač běžně čerstvé syrové maso nekonzumuje, právě v období druhé poloviny březosti a v průběhu laktace jej vyžaduje a je tedy dobré jej feně dopřát. Vhodné je zkrmovat pouze maso hovězí. V souvislosti s tímto nárokem je nutné mít na zřeteli, že čerstvá bílkovina je zatěžující pro trávicí trakt a po konzumací syrového masa se mohou objevit příznaky trávicích poruch. Proto je zapotřebí předkládat rozumné množství a vždy s přílohou, nejlépe rýží, nebo těstovinami. I když se v tomto období snažíme dát feně ve stravě maximum, cílem není fenu překrmit. Proto ji nenutíme do konzumace větších krmných dávek, ale necháme na ní samotné, aby si množství přijaté stravy regulovala. Pouze v posledním trimestru březosti krmíme vícekrát denně, aby denní dávka byla plynule rozložena v průběhu dne, stravu doplníme o součásti bohaté na bílkovinu(sýry, vejce) a minerální látky. Pokud fena přijímá granulovanou stravu, je vhodné ji v suché formě feně ponechat k dispozici po celý den, a to samozřejmě s dostatečným množstvím čerstvé vody. Není nutné mít strach, že se fena bude přejídat. Vezme jen tolik, co skutečně potřebuje. Je však zapotřebí, aby vysokobřezí fena byla pokud možno oddělena a zejména stravu měla k dispozici samostatně, aby z důvodu potravní konkurence nedocházelo k narušení krmného režimu.
Změny chování a určité změny v přísunu a složení stravy nejsou jedinými vodítky ke zjištění, že fenka očekává potomstvo. Zejména změny na vnějších pohlavních orgánech, kdy pochva zůstává zvětšena a postupně se zvětšující objem mléčné žlázy s  nastupující laktací již několik dní před porodem jsou dalšími neklamnými znaky gravidity. Přesto, máme-li stále pochybnost, či potřebujeme-li se přesvědčit o počtu plodů, je vhodné od šestého týdne březosti absolvovat s fenou sonografické, nebo rentgenologické vyšetření. Po šestém týdnu březosti, pokud skutečně fena očekává štěňata, jsme však schopni zpravidla nejen vizuálně, podle rostoucího objemu břicha, ale i podle neklamných pohybů štěňat rozpoznat její pravý stav. Sporná situace může nastat v případě, že fena nosí jeden, či dva plody a příznaky březosti jsou ve značné míře skryty. Zde je pak odborné vyšetření namístě, abychom vyloučili případné nezabřeznutí, nebo nepravou   březost a přichystali se na porod .
V souvislosti s březostí feny je nutné se zmínit o tzv. falešné (zdánlivé) březosti, která se běžně objevuje u fen našeho plemene. Projevuje se po ukončení cyklu zpravidla všemi příznaky jako pravá březost, a to i v tom případě, že fena nebyla vůbec kryta. Mimo všech výše popsaných příznaků březosti se po dvou měsících může objevit i zduření mléčné žlázy s následnou laktací. Proto fenu s nepravou březostí lze velmi dobře využít jako kojnou fenu. Pokud je však produkce mléka nežádoucí, musíme především zamezit jeho tvorbě. Feně mírně omezíme přísun tekutin, mléčnou žlázu ošetříme studenými obklady a zamezíme, aby si fena sama mléko odsávala. V žádném případě mléko nevytlačujeme, protože tím dráždíme mléčnou žlázu k další produkci. Pokud nelze vystačit s těmito víceméně domácími prostředky a hrozil by zánět mléčné žlázy, navštívíme neprodleně veterinárního lékaře, který utlumí laktaci vhodnou injekční léčbou.
Březost feny trvá v průměru 63 dnů, ale časový rozptyl, kdy může dojít k fyziologickému porodu je od 57. do 68. dne. V každém případě od 55. dne bychom měli být na tento akt připraveni, a to nejen teoreticky z dostatečného množství odborné kynologické literatury, ale především náš veterinární lékař by měl být s  nastalou situací obeznámen a připraven pomoci v případě komplikací. Pro fenu přichystáme vhodné, klidné místo, pokud už si ho nenašla sama, absolutní čistotu, vyrovnanou teplotu prostor a hlavně klid. I při větším množství chovaných zvířat fena musí být oddělena. Naší povinností je připravit dostatečné množství pomůcek k porodu. Velmi praktickými podložkami pod rodící fenu jsou jednorázové neprosakující pleny a perlanové podložky, které lze běžně zakoupit v zdravotnických potřebách, stejně jako stříhanou buničinu, kterou upotřebíme při vyjímání a následném osušení štěňat. Velmi důležitý je desinfekční prostředek, který máme k dispozici nejen k ošetření místa porodu, ale k ošetření svých rukou, dále nůžky se zaoblenou špičkou pro případné nastřižení obalu štěněte a přestřižení pupeční šňůry a peán, jehož použití je nejrychlejším způsobem zaškrcení pupeční šňůry, neboť prostým stiskem dojde k rozdrcení vlásečnic a rychlému zastavení krvácení. Pravdou je, že čím méně pomůcek, o to však praktičtějších, tím lépe. Pokud nejsme chovateli, že probíhající porod zažíváme každý týden, nebo jsme nervově labilnější, logicky se u průběhu každého porodu dostavuje určitý stupeň stresu. Pak takový zcela běžný úkon jako podvázání pupíku se může stát vyčerpávající záležitostí, která může chovatele přivést na okraj šílenství.
Neklamným příznakem blížícího se porodu feny je odmítání potravy, neklidné pobíhání a dýchání a s tím spojené extrémní výkyvy tělesné teploty. Od této fáze bychom fenu neměli opouštět a měli bychom věnovat maximální pozornost jejímu počínání. Po této hyperaktivní fázi
fena zpravidla uléhá ke spánku během které ho již můžeme pozorovat první pohyby břišního lisu. Fáze hyperaktivity a útlumu mohou nastupovat i několikráte za sebou. Teprve pravidelné stahy a zmenšující se intervaly mezi nimi současně s odtokem plodové vody, vyústí mohutným vypuzením plodu, který zpravidla vychází v plodových obalech. Takto vybavené štěně z porodních cest se snažíme okamžitě vyprostit z plodových obalů a odstřižením pupeční šňůry je oddělíme od placenty. Štěněti otevřeme dutinu ústní, jemně vytřeme a následně se jej snažíme důkladným masírováním jednak osušit a jednak podpořit rytmus dýchání. Ideální je, pokud fena má v průběhu porodu o narozené štěně zájem a sama jej osuší. V tom případě se štěně pomalu pokusíme přiložit ke struku. Přiložení štěněte má vyjma prvního napití a zjištění, zda štěně má správně vyvinutý sací reflex ještě další velice významnou funkci. Stimuluje u feny vyplavování oxytocinu, tedy hormonu, který podporuje děložní stahy a vyvolává tak porod dalšího štěněte.
Velmi důležité je, že po porodu plodu zpravidla v další vypuzovací fázi odchází placenta. Odkládáme jí mimo dosah feny, ale neodstraňujeme do ukončení porodu. Ve většině případů musíme mít tolik štěňat, co mále placent. Pokud placenta chybí, je riziko, že zůstala v porodních cestách a může, pokud není vypuzena způsobit vážné poporodní problémy. Zcela výjimečně se stává, a to u dvojčat, že jedna placenta vyživovala dvě štěňata. 
Významnou pomůckou při odchovu štěňat je elektrická dečka. Je vhodná už v průběhu porodu, kdy na ni odkládáme narozená štěňátka, lépe tak oschnou a prohřejí se. Dále je její použití příhodné v prostorách s nižší teplotou a zvláště pak v případech, kdy se narodí jedno štěňátko. Pokud se od něho fena vzdálí, by mohlo nepříjemně prochladnout. Při použití elektrické dečky je však zapotřebí i značné opatrnosti, neboť může dojít k opačnému extrému, kdy přehřátím může dojít k zánětu plic. Proto dečku nepokládáme po celé ploše místa uložených štěňat, ale pouze v jeho části, aby měla možnost z dečky slézt na chladnější podklad. Elektricky vyhřívané místečko má však ještě jedno úskalí – velmi ovlivňuje mikroklima, a to nadměrným vysoušením vzduchu. Proto, pokud štěňátkům takto přitápíme, je dobré do blízkosti umístit vlhkou plenu, či ručník, ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu .
Pokud máme ošetřená štěňátka, která bez problémů sají, musíme se věnovat feně. Vlažnou vodou opatrně omýt rodidla, podat nejlépe vlažný slabý čaj s glukopurem. Fena však bude mít určitě i zájem o něco dobrého, čímž by doplnila energetické ztráty způsobené porodem. Ideální je vařené kuřecí maso s trochou vývaru a pak určitě i něco, co má obzvlášť ráda. Fena se delší dobu po porodu zklidňuje. Její zrychlené dýchání v nás může vzbuzovat pocit, že není něco v pořádku, ale je to projev naprosto přirozený. Tělesná teplota feny by však i v této době neměla překročit hodnotu 39,5°C. Při vyšší, neklesající teplotě musíme okamžitě kontaktovat veterinárního lékaře. Druhý den po porodu by fena měla být relativně zklidněná, a to fyzicky i psychicky a měla by pravidelně přijímat nejen v jí žádaném množství tu nejkvalitnější stravu, ale také dostatek tekutin, které je v období laktace nesmírně důležité. I když porod proběhl relativně bez obtíží, přesto lze všem chovatelům doporučit, aby pozvali nejpozději druhý den ke kontrole veterinárního lékaře, který nejen zkontroluje zdravotní stav feny, ale i štěňat, a v případě nutnosti pomůže s těmi štěňátky, kterým zejména z důvodu výskytu zjevných vývojových vad (rozštěpy apod.) není souzeno delšího žití. 
 
 Autor: Zuzana Brotánková
 
Žádné komentáře
 
Vítáme na těchto stránkách všechny příznivce našich plemen